Štěně ve víru událostí

Štěně ve víru událostí

Dnes jsou mi dva týdny a musím říct, že jsme pořádný kus psí holky. Krásně papkám a tak jsou moje váhové přírůstky opravdu značné. Vážím již skoro 800 g, ale nebojte, jen co mě začnou více poslouchat nožičky, tak to hned pěkně vyběhám.

Zatím pořád nejradějí spinkám v porodní bedně schoulená u své maminky Angie nebo bumbám její vynikající mlíčko.

V neděli jsme jeli za panem doktorem, aby vyndal mamince stehy po císařském řezu. Zažila jsem si tak svou první jízdu autem v přepravce. Moc se mi tam nelíbilo a pořád jsme chtěla vylézat ven. Taky považte, být zavřená v plastové bedně není nic moc, to musíte všichni uznat. Panu doktorovi jsem se líbila. Říkal, že jsme naprosto zdravá a dobře rostu. Mamince se také vše krásně zahojilo, takže naše výprava na veterinu byla více než úspěšná.

Ještě větší událost mě potkala včera odpoledne. Zničeho nic se mi začali otevírat očička. Zatím toho sice moc nevidím, jen světlo a míhající se stíny, ale to se časem upraví. Už se moc těším až uvidím mámu.

No a ještě mám dva zážitky, ale těmi mě panička pěkně rozlobila. Přesto, že jsem se vzpouzela jako posedlá, dnes mi ostříhala a zabrousila drápky a nacpala do mě nějakou hnusnou pastu. Prý na odčervení. Nic takového já nechci, já chci jen mlíčko od mámy. A chci a chci a chci…….no jo, nakonec mi to stejně nebylo nic platné. Panička zná různé hmaty a taky je přeci jen o něco silnější než já.

Tak to je z mého napínavého života zatím všechno.

Jdu si po té dřině zdřímnout. Dobrý den vám přeje Alya Paradise