Psí pohádka

Kapitola I. – Aida

Bylo nebylo, na jedné zahrádce v Praze se v červenci 2002 narodilo šest krásných chlupatých klubíček. Jedno z těchto klubíček přirostlo k srdci naší 12 leté dceři Áje. A ta začala prosit, plakat a škemrat, až se srdce rodičů obměkčila a jednoho zářijového dne, jsme si domů přivezli našeho prvního pejska… tedy vlastně pejsku, kříženku jezevčíka, Aidu.

V té době to již nebylo nemohoucí klubíčko, ale běhající a kousající roztomilý tvoreček. Aidička se brzy stala miláčkem celé rodiny a doslova si nás všechny omotala kolem packy.

Aida nás naučila, jaké to je žít s pejskem. Přinesla nám do života mnoho a mnoho radosti a lásky. Stala se právoplatným členem rodiny, a když nám po deseti letech odešla do psího nebíčka, byla to pro nás obrovská a nenahraditelná ztráta.

Kapitola II. – Nikdy neříkej nikdy

Při hledání nového vhodného pejska platí v našem případě „Nikdy neříkej nikdy“ asi desateronásobně.

Nikdy nebudeme mít čistokrevného psa s papíry, vždyť i bezpapírák nám přinese spoustu radosti. Nikdy nebudu se psem chodit na výstavy a dělat z něj cvičenou opičku. A už vůbec nikdy nebudeme mít štěňata! Ta práce a starost okolo nich!!! Jak to sladit se zaměstnáním?! Nikdy nebudeme chodit na cvičák, vždyť těch pár povelů dokážeme přece naučit psa sami. Opravdu nikdy?

Dnes již nic z toho neplatí. Pořídili jsme si krásnou inteligentní fenku sheltie. Po poradě s odborníky samozřejmě s průkazem původu. No a když už má takový původ a je tak krásná, proč jí neukázat na nějaké výstavě? A proč jí vlastně nedopřát štěňátka? Štěňátko jsme ještě ani neměli doma, a už naše všechna „Nikdy“ padla jako domeček z karet.

Kapitola III. – Angie

Angie – malý chlupatý zázrak, který k nám přišel v létě 2012, aby zhojil naší bolest a ztrátu. Angie – která zaplnila a ovládla celý náš život. Angie – parťák do pohody i nepohody. Krásná, veselá, inteligentní, temperamentní, roztomilá, hravá…

Nebyly jí ani celé tři měsíce a už jsme začali chodit na cvičák. V sedmi měsících jsme absolvovali naši první výstavu. Ve dvanácti měsících s námi odjela na svou první dovolenou do hor. Ve čtrnácti měsících jsem začali cvičit agility. Výčet společných aktivit a akcí je nekonečný. Navíc jsme díky ní poznali celou řadu báječných a skvělých lidí. I za to jsme Angie nekonečně vděční.

Dnes je z Angie krásná elegantní psí slečna, která se pomalu chystá na svou další životní roli – roli maminky. Pokud vše dobře dopadne a osud nám bude přát, budeme snad moci brzy připsat k této pohádce další kapitolu, která se bude jmenovat „Štěňátka“.

Kapitola IV. – Štěňátka

Už je to tady. Po dlouhém váhání, rozvažování a vybírání toho nejkrásnějšího a nejúžasnějšího psíka pro naší princeznu, na svět vykouklo maličké psí miminko. Pravda, vše nešlo úplně hladce, a jako začínající chovatelé jsme si prožili spoustu strachu a obav. Nicméně vše dobře dopadlo a náše první štěňátko – psí holčička, bylo na světě.

Od té doby se vše točilo pouze kolem Angie a jejího jedináčka. V podstatě jsme je používali místo televize a věřte, že jejich sledování bylo zábavnější, dobrodružnější a veselejší než jakýkoli film. Pro správného chovatele nemůže být nic krásnějšího, než se dívat, jak se u fenky rozvíjí mateřský pud. Jak štěňátko roste, baští, jak dělá své první krůčky…..

Nyní je již naše malá rošťanda ve své nové rodině. Starost o ní nás od chovu neodradila, ale naopak nás povzbudila a dodala spoustu chuti a elánu. Již dnes se moc těšíme na naše další štěňátka.

Kapitola V. – Lilly

Neveselo a smutno nám bylo po odchodu naší štěněcí holčičky. Rozhodli  jsme se tedy uspíšit pořízení nové psí kamarádky a krátce po vánočních svátcích roku 2015 jsme si domů přivezly ten nejkrásnější dárek – malou, chlupatou a vykulenou holčičku, které jsme dali jméno Lilly. A začali se dít věci.

Skřítě, Skřítek, Rarášek, Čertík……to jen jen malý výčet přezdívek, které Lilly báječně vystihují. Zvědavá neposeda si ochočila nejen nás, ale i  Angie, která malou nezbedu okamžitě adoptovala jako svou dcerku. Báli jsme se, zda nebude Angie žárlit, jak se k sobě budou holky chovat…..zbytečně…..holky se mají moc rády. Lilly se od Angie učí psí moudra i lumpárny. Angie se zase vrátila do časů hraní a skotačení.

Čas běží, jako bláznivý. Lilly nám vyrostla do krásy. Z malého raráška se stala překrásná psí slečna, která si domů vozí ocenění ze psích výstav. Je to velice empatická psí holčička. Řádí, když je na výletě nebo procházce. Spinká, když jedeme vlakem nebo jsme na výstavě. Je to prostě naše dokonalá sladká Lilly.

Kapitola VI. – Zuzi

Obě naše slečny si teď užívají hraní, procházek, výcviku a prožívají si svůj šťastný psí život. Kromě toho mají také čas od času krásná štěňátka.

A jedno takové jsem se rozhodli si ponechat. Ze tří štěňátek, která se v roce 2017 Angie narodila, padla naše volba na uhlově černou Zuzi. Od samého narození byla taková ta naše. To jsme, ale netušili do čeho se řítíme. Z malého černého nic roste na pohled elegantní krasavice. Jenže stejně jako má černý kožíšek, má i černou duši. Je to demoliční komando. Všude je jí plno. Kouše, škrábe, piští a chvíli neposedí. Od mala má temperamentu na rozdávání. Vždy jen zahlédneme, jak se bytem řítí malá černá vrčící čmouha. Když se ale zastaví, uklidní a přijde se přitulit, je to to nejsladší štěňátko na světě. Je to moje malá milovaná černá kráska Zuzi.

Kapitola VII. Adina

Život si s námi občas zahrává a osud není vždy příznivý. Bohužel, u Zuzanky se ve třech měsících objevila luxace patell na obou nožičkách. Dnes je již po operaci, která dopadla velmi dobře. Zuzi už si naplno užívá života. Běhá a skáče jí to, radost pohledět. Do chovu, ale bohužel nezasáhne.

A proto…….A proto u nás zůstává její polosestřička Adinka. Je to taková Zuzanka č.2. Černá jako noc s tmavýma kukadlama, kterýma, když se na vás podívá, odpustíte jí všechno na světě. Zatím je to maličké štěňátko, které nám tu kouše, piští a čůrá kam nemá. Ale jednou z ní bude psí kráska. Takže naše nová chovatelská nadějě Adinka.

Kapitola VIII. Phoenix

Život pádí a utíká. Adinka již dávno není malým roztomilým klubíčkem, ale nádhernou uhlově černou psí slečnou. Po úspěšně rozjeté výstavní kariéře, si i ona vzala na čas pauzu, aby mohla odchovat svá první štěňátka.

V roce 2021 se jí narodila dvě. Dvě překrásná zlatá štěňátka – klučík a holčička. Klučík odešel dělat radost k novým majitelům. A holčička…. holčička měla odejít také, ale osud tomu chtěl a malá zlatá princeznička zůstala s mámou doma. Rarášek Phoenix, zvaná Fíní, je kopií své babičky Angie. Uvidíme, zda malá ještěřička bude stejně výstavně úspěšná, jako její maminka.

Kapitola IX. Genny

Po Angie v naší CHS zůstávají již tři fenky, ale po Lilly ani jedna. Proto jsem si moc a moc přála nechat si psí holčičku také po ní. Bohužel se nám to dlouho nedařilo. V jejím prvním vrhu byl jen pejsek, ve druhém sice byly dvě fenečky, ale v té době byla Adinka teprve tříměsíční a další štěňátko nepřipadalo v úvahu. Ve třetím se narodila mrtvá fenečka. Pomalu jsem se smiřovala s tím, že po Lilly u nás žádná holčička nebude.

Naštěstí se osud smiloval a v jejím čtvrtém vrhu se narodil klučík a holčička. Hurááá, malá miniLilly je na světě a určitě bude tak krásná, jako maminka. Maličké jsme dali vznešené jméno Geraldine, zkráceně Genny.

Je to láska. Láska tak veliká, že se to nedá slovy popsat. Genny je skutečně krásná, neskutečně chlupatá a přátelská fenečka. Bohužel je maličká, takže na výstavách díru do světa určitě neudělá. Nevadí. Její přátelská povaha, přítulnost, zvídavost a hravost z ní dělá výborného parťáka a kamaráda. Pejsky mám hlavně pro radost a té nám dává vrchovatou měrou.