Výlet na Smrk, nejvyšší horu Jizerských hor - Chovatelská stanice sheltií Praha

Náš poslední jizerský výlet

Všechno jednou končí. I náš pobyt v Bedřichově se nachýlil ke svému závěru a my se dnes vydáváme na náš poslední výlet. Kilometrově nejkratší, za to cíl bude položený úplně nejvýš. Čeká nás výšlap po Nebeském žebříku na Smrk, nejvyšší horu Jizerských hor.

Ráno vyrážíme do vesničky Bílý potok, kde naše cesta začíná. Zaparkujeme na kraji vesnice u Bártlovy boudy a vydáváme se po žluté značce ke studánce U Hájeného potoka. Po občerstvení dobrou studenou vodou pokračujeme dále po žluté na vrch Paličník, odtud stále po žluté k rozcestníku Pod Klínovým vrchem. Tady opouštíme žlutou značku a pokračujeme po modré až k rozcestníku Na Písčinách. Z Písčin jdeme ještě kus po modré, ale pak se odpojujeme a pokračujeme po neznačené lesní cestě k prameni Jizery….tedy k českému prameni Jizery, neboť tato horská říčka je divoká a vyvěrá hned na několika místech, kromě Česka má svůj pramen také v Polsku.

Hora Smrk s rozhlednou

Od pramene pokračujeme dále po lesní cestě, po chvíli se napojíme na modrou značku, která vede někam nahoru, nahoru…. Jde do tuhého, čeká nás Nebeský žebřík, výšlap na nejvyšší horu Smrk. Nutno říci, že dělá čest svému jménu. Cesta vede poměrně strmě vzhůru až někam do nebe. My se nezalekneme a všichni včetně dědy výstup zdárně zdoláme. Nahoře nás čeká rozhledna Smrk, která má stupně z velkých drátěných ok, takže nás panička nechce vzít nahoru. Bojí se, abychom si nezatrhly drápek. Trpělivě tedy s Lilly čekáme, až se páníčkové vynadívají do širého kraje a vrátí se k nám.

Ze Smrku sestupujeme stále po modré značce k prameni Mládí, kde se všichni napijememe a občerstvíme. Je to potřeba, protože pramen Mládí dodává tělu sílu a zdraví. Od pramene pokračujeme až k rozcestníku Streitův obrázek, kde se napojíme na žlutou značku, po které jdeme k rozcestníku U červeného buku. Odtud pokračujem po zelené, po které již dojdeme až k našemu autíčku. My jsme si tedy cestu trochu upravili a místo po silničce, kde nás vedla zelená značka, jdeme vedle po cyklostezce. Bylo to ještě před hlavní turistickou sezónou, takže v horách skoro nikdo nebyl. Jinak by tudy jít nešlo, protože setkat se s rozjetými cyklisty není úplně ono.

Doma panička zjistila, že má podvrklý kotník. Při sestupu ze Smrku špatně stoupla, ale nohu měla pevně uvázanou v botě, tak vše bez problémů došla. Až v autě, když botu rozvázala, zaznamenala bolest. A bolelo jí to moc, moc, poslední večer trávila s nohou ovázano a podloženou polštáři. Naštěstí to nebylo nic vážného a další den už mohla znovu opatrně chodit.