Údolí Jizery u Semil

Další výlet nás zavedl do vesničky Bítouchov, kde na parkovišti u čističky odpadních vod zaparkujeme našeho Mondíka a pokračujeme pěšky po červené značce kolem řeky Jizery. Neváháme a v Jizeře se také hned vycachtáme, abychom byly pěkně osvěžené na cestu. Značka vede poměrně vysoko nad řekou částečně po vybudovaných hodnících, částečně lesem. Pobíháme a kocháme se krásnými výhledy na divokou řeku s pěknými peřejemi. Cestou je několik studánek, ve kterých se můžeme napít. Přicházíme k vodní elektrárně ve vesničce Podspálov, kde je i občerstvení pro páníčky. Pivečko a kofola jim přišly k chuti a dodaly sílu na další cestu. Na chvíli musíme na vodítko, protože překonaváme hlavní silnici k rozcestníku Spálov. Odsud jdeme po modré značce až do vesničky Spálov k rozcestníku Morava. Opouštíme modrou a pokračujeme po žluté přes několik, bohužel zarostlých vyhlídek, až k autu.

Odjíždíme směr rozhledna Kozákov. Vylezly jsme na ní i já a Lilly. Žádné, že nás páníčkové nechají dole, to by se jim tak líbilo. Pěkně jsme to vyšlapaly a nechaly se osvěžit foukajícím větrem. Nad Kozákovem se začali pěkně honit mraky a obloha se zatáhla. Asi nás čeká bouřka.

Odsud popojedeme do Turnova, kde si dáme dobrý oběd. V kavárně poblíž nádraží kafíčko s domácí limčou a už vyrážíme na vlak. Bohužel se dnes musíme rozloučit s Ájou, která odjíždí domů, protože musí jít v úterý do práce.

Lilly pobavilo, když viděla jaký rychlík Áju poveze do Prahy. Vejtaha, je zvyklá, že jezdí s paničkou mezinárodními rychlíky na výstavy, kde má i jídelní vůz a další vymoženosti. Tento rychlík sestával z lokomotivy a jednoho vagónku. No, je pravda, že to vypadalo dost humorně. Ve vlaku bylo asi pět cestujících včetně Áji. Jak nám pak vyprávěla, až do Prahy to tak také zůstalo.