VRH A

VRH A

datum narození 30.10.2015 – 1 zlatá fenka

porodní váha 262 g

odchod do nového domova 51.den

výška 21 cm 51.den, v dospělosti 37,5 cm (neměřeno oficiálně)

váha 2.700 g 51.den

Noví majitelé nemají ambice chodit na výstavy a odchovávat štěňata, proto tato velmi krásná fenka není chovná.

Maya nám roste do krásy

Leden 2016

Moc děkujeme novým páníčkům Mayi za fotky naší krásné princezny. Maya se má móóóc dobře a roste nám do krásy.

M: Angie Sparks of the Tempest

O: Shelteam Mon Tou Tou

Odchod do nového domova

Návštěva u veterináře

Neděle 20.12.2015

Můj poslední týden u mámy byl opět plný událostí. Hned v pondělí jsme byla na svém prvním očkování. Vše jsme zvládla skvěle a u píchání jsme ani nekvíkla. Taková jsme statečná holčička. Stejně vzorná jsem byla u čipování a celkové zdravotní  prohlídky.  Prý jsem krásné živé a naprosto zdravé štěňátko a velká šikulka. Taky jo, když očkovali mámu, nechala mě paní doktorka běhat volně po ordinaci a já jsme jim tam neudělala ani jednu loužičku.

Sobotní rodinná oslava

Během týdne jsme si užívala mámy. Pořád víc a víc spolu zápasíme a běháme a vůbec hodně rošťačíme. Tak jak to má být. Máma mě prý musí ještě před odchodem do nové rodiny naučit všechny lumpačiny. Taky jsem s paničkou zašla na návštěvu do svého budoucího domova. Naštěstí to máme jen kousek od domova, takže se budeme všichni často vídat a chodit na společné procházky. Kromě toho jsem se začala učit chodit na vodítku a s paničkou a mámou jsme ozdobily vánoční stromeček. V sobotu k nám přišlo spousta lidí, oslavovali narozeniny paničky a páníčka a taky rozlučku se mnou. Všichni mě drbali a hladili. Bylo to moc prima, ale bylo toho na mě moc. Tak jsem si šla raději lehnout do svého pelíšku. Panička se smála, že jsem se spát asi naučila od Sida z Doby kamenné.

Odchod do nového domova

Celou neděli byli všichni takový zaražení a smutní. Odpoledne si pro mě totiž přišel můj nový páníček se svojí maminkou. Proto panička v týdnu sepisovala instrukce, jak se o mě starat. Vše probrali a podepsali smlouvu. Pak mi zabalili raneček a poslali mě do světa. Prý mám teď nové páníčky. Jsem trochu zmatená a smutná, ale já jsem statečná holka a určitě si u nich brzy zvyknu.

Tak to byla moje poslední zpráva

Přeju všem krásné vánoce

Maya

Přáníčko od paničky

Dnes náš vymazlený andílek Alya Paradise Dancing in the Wind – Maya odešla do svého nového domova. Všichni jí přejeme krásný, šťastný a spokojený život s novými páníčky. Život plný zážitků a nových dobrodružství.

Měj se krásně andílku

věk: 51 dní

váha: 2,7 kg

výška: 21 cm

Vzali mě k doktorovi

Pátek 11.12.2015

Mám za sebou další týden plný zážitků a nových dobrodružství. Každý den chodím ven a užívám si skotačení, běhání a objevování nového.

Taky pořád víc a víc koušu do všech a do všeho. Nemůžu si pomoci. Ty zoubky prostě pořád chtějí něco ochutnávat, trhat a drtit.

K papkání dostávám granulky, občas kousek banánu a mrkvičku. Ta mi moc chutná, je tvrdá a zoubky si na ní pěkně zatrénují. Taky hodně piju a tím pádem dělám pořád víc a víc loužiček. Někdy se mi povedou pěkně na plínku. To pak dostanu od paničky odměnu – kousíček krásně smradlavých sušených hovězích plic. To je dobrota.

Největší zážitek jsme měla ve čtvrtek, kdy mě panička vystlala přepravku a odnesla mě někam daleko od domova. Jeli jsme hodně dlouho tramvají. Byla to moje první jízda, zvědavě jsem pozorovala veškeré dění okolo sebe. Pak jsme šli do takové velké budovy, kde to zvláštně vonělo a bylo tam spoustu dalších pejsků. Pohrála bych si s nimi, ale panička mě nepustila. Ach jo. Zase to očkování. Už abych to měla za sebou a mohla si začít hrát s ostatními. Pak jsme šli k takovému moc hodnému pánovi, co se mi podíval do očiček a říkal, že jsem zdravá jako řípa. Panička byla moc šťastná, tak já jsme byla taky šťastná, že je ona šťastná.  Pak jsme zase jeli stejnou tramvají dlouho domů, kde na mě čekala smutná máma. A ta byla taky šťastná, že už jsem zase doma. Prostě to bylo takové celé šťastné odpoledne.

Dobrou noc

Maya

Klinické oční vyšetření

Čtvrtek 10.12.2015

Alya Paradise Dancing in the Wind byla dnes klinicky vyšetřena MVDr.Beránkem na dědičné oční vady s výsledkem PROSTÁ.

Máme obrovskou radost!

Období objevovací a kousací

Pátek 4.12.2015

Ahoj. Po týdnu vás musím seznámit s novými událostmi a poznatky. Je toho moc, moc, moc….

Úplně, ale úplně největší událostí je, že už chodím ven. Zatím jen na chvilku, protože si musím zvykat postupně na studený svět venku. Panečku, to je vám paráda, objevuju spoustu nových věcí. Všechno, ale úplně všechno mě zajímá. Jsem vykulená i z trávy nebo kamínku. Chodíme s paničkou a mámou na dvůr, kde je to uzavřené a čisté. Na ulici nebo do parku ještě nemůžu, protože zatím nejsem očkovaná.  Prve jsem z toho byla opravdu hodně vykulená a třásla jsem se jak ratlík, protože mi byla veliká zima. Druhý den už byl náš pobyt na dvoře delší a moje poznávací výpravy odvážnější.

Běhá mi to pořád lépe a lépe. A taky poskakuje a skotačí a někdy už taky pěkně rychle běhá. Jsem pořád šikovnější a vynalézavější. Paničce jsem se třeba schovala do deky z mé porodní bedny, která byla připravená na vyprání. Tak dlouho jsem se tam hečmala a tlačila až jsem jí prolezla, no a pak jsme v ní usnula. To byla junda, když mě panička nemohla najít.

Další velký požitek mám z kousání. Zoubky mi pěkně rostou a já koušu a koušu a ochutnávám všechno co je v mém dosahu, hračky, ručníky, deky a prsty. Nejraději dorážím na něčí nohy. Pěkně se proplížím pod stolem a nečekaně kousnu, nejvíc do páníčka. A taky, taky koušu do mámy. A to je špatné, prý se mám připravit, že už mě brzy nebude chtít krmit mlíčkem. No jo, když já si ty zoubky musím pořád trénovat. Asi se budu muset smířit s jiným papkáním.

Hvězdička, lumpice, rošťanda…….

Pátek 27.11.2015

Slavím měsíční narozeniny

Život běží překotně dál. Dnes se dožívám svého prvního velkého výročí, slavím měsíční narozeniny.

Od minulého týdne se udála celá řada změn. Nejhorší bylo, že do mě panička znovu nacpala odčervovací pastu a ostříhala mi drápky. Ale především mi narostly pěkně špičaté a ostré zoubky. Taky mi to stále lépe běhá. Už skoro vůbec nechci být ve své porodní bedně. To by se jim líbilo, nechat mě tam zavřenou. Kdepak, pěkně mě musí pustit ven, abych mohla chodit na průzkumné výpravy. Kromě toho už umím pěkně třepat věcma, vrčet a mručet, mrskat ocáskem ze strany na stranu a spoustu dalších užitečných věcí. Zkrátka už nejsem to malé ufňukané cosi, ale pěkná psí holka se vším všudy.

Asi největší změna je, že 2x denně dostávám jiné papkání než mlíčko od mámy. Je to všechno moc dobré, vždycky se k tomu hrnu a radostně ochutnávám. Mlíčko je ale stejně nejlepší. Paničku to zlobí, prý bych se už měla najíst i něčeho jiného, ale já nechci. Vždy jen ochutnám a pak jdu stejně cumlat od mámy.

Hvězdička, lumpice, rošťanda…….

Taky mi dávají samá zajímavá jména. To když něco vyvedu, co se jim nelíbí. Třeba, když udělám loužičku jinam než na plínku. Nebo taky, když vlezu do poličky a chci se podívat, co je tam zajímavého. A nebo tuhle, když jsem chtěla ochutnat paničky svetr.

Většinou mi říkají moc hezky, třeba „Ty naše hvězdičko chlupatá, beruško nebo zlatíčko“. To mě vždycky panička vezme do náruče a já jí můžu dát pusu a pěkně jí olíznout nos a je mi moc dobře. Pěkně je mi také u mámy, se kterou se nejraději kočkuju a tahám o věci, no a věřte nevěřte, většinou jí přeperu.

Jsem cééélebrita

Ach, ich, och…..to říkají všechny návštěvy, které k nám přijdou. A že jich je. Skoro každý den se na mě přijde někdo podívat, a chválí a chválí. Jak jsem krásné štěňátko, šikovné a čiperné. A vůbec… Panička říká, že jsem cééélebrita. Já sice nevím, co to je, ale pokud to znamená, že mě bude pořád někdo hladit a chovat, tak je to v pořádku. To ta cééélebrita klidně budu i dál.

Mějte se krásně

Maya

Seznámení s budoucími páníčky

Pátek 20.11.2015

Pořád se něco děje

Dnes se dožívám třech týdnů a řeknu vám, je to tedy fofr. Během JEDINÉHO TÝDNE jsem začala lépe vidět, výrazně se mi zlepšil čich a taky už ledacos slyším. Kromě toho všeho mi začínají růst zoubky. Taky už méně spinkám a začínám více poznávat svět okolo sebe. No řekněte, není to na jedno štěně až až.

Tu největší radost mám z toho, že mě začínají poslouchat nožičky. Každým dnem je to lepší a lepší a dnes jsem se málem dostala z porodní bedny. Páníčkové to hned postřehli a východ zase o něco zvýšili. Já na ně jednou vyzraju a z té bedny přeci vylezu. Panička mě občas pustí ven na průzkum, dokonce mi na lino dala kobereček, aby mi to neklouzalo.

Seznámení s budoucími páníčky

Taky se dnes u nás na návštěvě objevili nějací lidé, kteří prý budou moji noví páníčkové. Tomu teda moc nerozumím, protože svoje páníčky mám a taky mám mámu.  No, ale byli moc hodní, pořád mě hladili a říkali, že jsem moc krásné štěňátko. A začali mi říkat Maya. To se mi moc líbí, Maya.

Tak pááá vaše Maya – Alya Paradise Dancing in the Wind

Štěně ve víru událostí

Čtvrtek 12.11.2015

Dnes jsou mi dva týdny a musím říct, že jsme pořádný kus psí holky. Krásně papkám a tak jsou moje váhové přírůstky opravdu značné. Vážím již skoro 800 g, ale nebojte, jen co mě začnou více poslouchat nožičky, tak to hned pěkně vyběhám.

Zatím pořád nejradějí spinkám v porodní bedně schoulená u své maminky Angie nebo bumbám její vynikající mlíčko.

V neděli jsme jeli za panem doktorem, aby vyndal mamince stehy po císařském řezu. Zažila jsem si tak svou první jízdu autem v přepravce. Moc se mi tam nelíbilo a pořád jsme chtěla vylézat ven. Taky považte, být zavřená v plastové bedně není nic moc, to musíte všichni uznat. Panu doktorovi jsem se líbila. Říkal, že jsme naprosto zdravá a dobře rostu. Mamince se také vše krásně zahojilo, takže naše výprava na veterinu byla více než úspěšná.

Ještě větší událost mě potkala včera odpoledne. Zničeho nic se mi začali otevírat očička. Zatím toho sice moc nevidím, jen světlo a míhající se stíny, ale to se časem upraví. Už se moc těším až uvidím mámu.

No a ještě mám dva zážitky, ale těmi mě panička pěkně rozlobila. Přesto, že jsem se vzpouzela jako posedlá, dnes mi ostříhala a zabrousila drápky a nacpala do mě nějakou hnusnou pastu. Prý na odčervení. Nic takového já nechci, já chci jen mlíčko od mámy. A chci a chci a chci…….no jo, nakonec mi to stejně nebylo nic platné. Panička zná různé hmaty a taky je přeci jen o něco silnější než já.

Tak to je z mého napínavého života zatím všechno.

Jdu si po té dřině zdřímnout. Dobrý den vám přeje Alya Paradise

Mám své jméno – Alya Paradise

Pátek 6.11.2015

Pořád se něco děje. Dnes se v mém krátkém životě udály dvě zásadní věci.

• Hravě jsem dosáhla dvojnásobku své porodní váhy. To pro mě nebyl žádný problém. Maminka má mlíčko moc dobré, a tak mi pupíček pěkně roste.

 

• Dostala jsem své jméno. Panička mi vybrala Alya Paradise. Krásné hvězdné vesmírné jméno. Alya je nejhezčí hvězda, vlastně dvojhvězda v souhvězdí Hada, viditelná i dalekohledem. Podle některých zdrojů je to vůbec nejkrásnější dvojhvězda na obloze. Paradise je název jedné planetky. To asi, že jsem  hvězdička,  okolo které se vše točí.

 

Život je prostě báječný

Zdraví vás Alya Paradise

Jsou mi dva dny

To koukáte, už jsou mi celé dva dny a mám se móóóc dobře. Maminka Angie si na mě velmi rychle zvykla a nehne se ode mě ani na krok. Kolikrát chci přelézt porodní bednu z jedné strany na druhou a vše prozkoumat, ale to ne. Hned mě zase zahání do teploučka na pěkně hřejivou podložku.

Dnes se mi také stala velká událost, z ničeho nic mi odpadl pupeční pahýlek, takže už nemám na bříšku tu směšnou mašličku.

Mlezivo a později i mlíčko má maminka také moc dobré. Vůbec jsem nezhubla, první den jsem měla stejně jako při narození a dnes mám již 295 g. Aby taky ne, když mám celou mlékárnu sama pro sebe.

Zkrátka se mám fakt bezva. Všichni tancují, tak jak písknu.

VRH  A – 30.10.2015

Hlásím, že jsme na světě.

Dne 30.10.2015 ve 14 h jsem se narodila v Poříčí nad Sázavou své mamince Angie.
Přišla jsem na svět císařským řezem, protože maminka je moc slabá a nemohla mě přirozeně porodit. Taky jsem pěkný macík, vážím celých 262 g. To proto, že jsem nakonec zůstala sama a všechny dobrůtky jsem měla sama pro sebe.
Obě jsme v pořádku. Jen jsme strašně vykulené jedna z druhé. Maminka proto, že nechápe, co je to pisklavé lezoucí, co jí pořád okusuje cecíky. Kvůli císaři má u ní mateřský pud trošičku zpoždění, takže si na mě musí teprve zvyknout. Už jsem si od ní cucla mlíčka, takže ono to postupně určitě půjde.
Pan doktor říkal, že jsem celá maminka. Krásně zlatá s vlohou pro trikolor. No, něco jsem možná pobrala i po taťkovi, třeba tu bílou lysinku na hlavě.
Podle mojí velké paničky jsem hlavně velké torpédo, které nezapře rodinné geny. Zatím totiž moc nespím. Proč taky, když je toho tady tolik k očuchávání a zkoumání.

Tak páááá vaše zatím bezejmenná psí holčička

VRH  A – Začátkem listopadu spatří světlo světa Angiina štěňátka