Huráá, hurááá a ještě jednou hurááá. Panička už veřejně oznámila, že zůstávám doma, tedy s mámou, tetou Lilly a ségrou Zuzi.
Já jsem sice s žádným stěhováním nepočítala, ale i tak jsem teď moc ráda., když vím, že něco takového hrozilo. Doma je doma a mně se u mámy a paničky moc líbí.
Fakt je, že panička je někdy protivná a pořád po mně něco chce, ale vydržet se to s ní dá. Navíc, jinde by to mohlo být úplně stejné nebo ještě horší. Tady už jsem naučená a na paniččiny móresy se dá zvyknout.
To je pořád, pojď sem, nechoď tam, fuj, pusť to, nesmíš. Z toho by se jedno štěně téměř zbláznilo. Taky občas nedoběhnu na plínku, to je pak kolem toho řečí. No bóže, tak je loužička na koberci. Panička dělá, jako by se snad měl rozpustit, či co.
Když pominu věčné nakazování a zakazování, tak se mám jako v ráji. Všichni se kolem mě motají. Všichni se se mnou mazlí a drbou mě. Přichází spousta návštěv a všichni se nade mnou rozplývají. Prostě jsem úplná hvězda.
Taky už baštím masíčko a moc mi šmakuje. Občas dostanu nějaký ten jogurt nebo čerstvý tvarohový sýr, zeleninu a ovoce. Všechno slupnu a jím moc krásně a spořádaně.
6 týdnů – váha 1.804 g, výška 18 cm
Zdraví vaše Adinka nebo taky Áďa