Mlsáme v Hospůdce u Štěpána

Odpočinkový den

Na dnešek jsme si naplánovali odpočinkový den. Páníčkové se chtěli na dovolené, alespoň jednou dosyta vyspat. Dnes tedy žádné vstávání v 7 hodin. Pravda, panička se mnou ráno vyběhla na chvíli ven, abych se trochu vyvenčila, pak jsme ale zase obě zalezly do vyhřátých pelíšků. Vstáváme až v 10 dopoledne. Co to, já jsem dostala k snídani svou obvyklou porci, ale páníčkové skoro nejedí???

 

Mlsáme v Hospůdce u Štěpána

A já už vím proč. Chtěli si totiž nechat místo na dobrůtky ze známé Hospůdky u Štěpána. Hospůdku proslavil pořad s kuchařem Zdeňkem Polreichem, který jí, jako zatím jediné, udělil tři hvězdy. Dovnitř sice pejsci nesmějí, ale nám to nevadí. Počasí se trochu umoudřilo, tak se venku sedí moc hezky. Hospůdka je to pěkná stylová, venku je i dětský koutek, bylinková zahrádka a velký kotec s králíkama. Už se moc těším, jak si s nimi pohraju. Když páníčkům přinesli jídlo, začali se mi sbíhat sliny. Krásně to vypadalo a asi ještě lépe chutnalo, protože se páníčkové cpali, až měli boule za ušima. Na závěr si dali ještě vynikající domácí zmrzlinu s čokoládou a domácí limču. No a já, já jsem dostala zase jenom granulky. To je pěkná nespravedlnost!!!

Hrad Velhartice

Když jsme se všichni dosyta nabaštili, popojeli jsme se podívat na hrad Velhartice. Pejskové smí všude, ale na prohlídce, musí být v tašce nebo v náručí. Představte si, že mě panička vůbec nechtěla nosit. Že prý jsem mokrá a těžká,  přitom co by jí to udělalo. Hodinku by mě určitě unesla. No nevadí, musíme se spokojit s prohlídkou venkovních prostor. Hrad je to veliký zajímavý, dobře se pamatuje podle charakteristických kamených oblouků. Vše jsme pečlivě prolezli a prozkoumali. Bohužel, zase začalo pršet, a tak jsme se rozjeli domů. Zbytek večera hráli páníčkové hry a popíjeli vínečko. A já…..já jsem celý večer prospala, abych nabrala sílu na zítřejší výlet.