Jedeme do Bedřichova

Balení a pakování

Po roce je to konečně opět tady. Páníčkové zmateně pobíhají a kupí věci na hromady. Plní kufry a opět je vyprazdňují. Neklamná známka toho, že se blíží odjezd na prázdniny. Letos ozvláštněný tím, že s námi pojede i děda, takže budeme mít s Lilly k dispozici další dvě ruce na drbání. A já, Angie, kronikářka výpravy, vám celý  náš pobyt detailně popíšu.

Jedeme do Bedřichova

V sobotu ráno nastal již tradiční rituál přenášení a cpaní věcí do auta. Nákup nějakých těch mlsek do hor a konečně odjezd. Jedeme do Bedřichova, kde máme pronajatou celou chatu s velkým pozemkem na naše běhání. Takže nezdržovat a jedem.

Zajímavý začátek pobytu

Za krásného slunného dne jsme dorazili do Bedřichova. Napapkali se v zahradní restauraci a odjeli směr ubytování. Páníček měl vše nastudované, takže jsme chatu našli bez problémů. Páníčkové šli vše domluvit a my jsme zůstali s dědou v autě. Sotva nám zmizeli z očí nastalo boží dopuštění. Zatáhlo se a z nebe začaly padat provazy deště, doprovázené pořádnou bouřkou. Déšť se v pravidelných intervalech střídal s kroupami. Bylo to zvláštní, sedět v autě a poslouchat, jak kroupy bouchají do střechy. Takto jsme tam seděli asi půl hodiny. Bylo to nekonečné, pak se ale počasí umoudřilo a my jsme mohli konečně ven. To bylo překvapení. Všude na zemi byla několika centimetrová vrstva krup. Byla to švanda se v nich válet a metat kotrmelce.  Po horkém dni jsme se s Lilly pěkně ochladily a panička si zchladila nohy, když v sandálkách nosila věci do chaty. No, a pak si páníčkové ochladili i lahev vína. Nakonec to bylo moc fajn. Odpoledne jsme se všichni vydali na procházku Bedřichovem a pak pěkně spinkat, abychom byli svěží na zítřejší výlet do hor.